Patní ostruha – vznik, konzervativní léčba a rázová vlna

Bolí vás chodidlo, zejména v oblasti paty? Cítíte ostrou bolest paty, která se objevuje hlavně ráno po probuzení? Nebo po delší době strávené sezením či stáním a následné chůzi? V takovém případě pravděpodobně trpíte patní ostruhou nebo plantární fasciitidou a tento článek je určen právě vám.

Patní ostruha (také známá jako plantární fasciitida, když je spojena se zánětem plantární fascie) je kostní výrůstek na dolní straně patní kosti. Patní ostruha, známá také jako calcaneal spur, vzniká postupným ukládáním vápníku do patní kosti (calcaneus), což vede k vytvoření výběžku nebo špičky na kosti. Geneticky jsme jako lovci a sběrači přizpůsobeni bosé chůzi po tvrdém a nerovném povrchu. Při takovém pohybu jsou šlachy v chodidlech procvičovány. Dnes se převážně pohybujeme po rovném povrchu a nosíme těsnou obuv se stélkou s tvarovanou (podpůrnou) klenbovou částí. Nošení takovéto obuvi má za následek výraznou redukci pohybu podélných šlach chodidel (plantární fascie) s následkem snížení pružnosti těchto šlach. Při nedostatečné pružnosti podélných šlach (hlavně plantární fascie) může už i malá zátěž způsobit poškození tkáně. Vzniká trhlina, která vede k zánětu nazývanému plantární fasciitida. Trhlina se pokryje jizvovitým tkáním, které je mnohem méně pružné než plantární fascie, a vzniká intenzivní bolest chodidel. Když plantární fascie ztratí svou pružnost, pociťujeme to jako zkrácení šlachy. To má za následek bolestivost Achillovy šlachy při jakékoli zátěži.

Faktory, které mohou přispívat k vzniku patní ostruhy, jsou:

dlouhotrvající zatížení chodidla, nošení nevhodné obuvi s tvarovanou klenbovou částí, která nepřirozeně fixuje chodidlo v jedné poloze, minimalistická (barefoot) obuv nošená na tvrdém a rovném povrchu (chodník, dlažba a podobně), nadměrná hmotnost ploché nohy nebo vysoký klenutý nárt.

Jak vzniká patní ostruha?

Vzniká z důvodu zvápenatění šlachy, která bolí, protože vybíhá do patní kosti. Toto opakované přetěžování a poškozování šlachy a kostní tkáně může vést k tvorbě kostního výrůstku.

Diagnostika patní ostruhy:

Diagnostika patní ostruhy zahrnuje několik kroků a metod, které pomáhají určit přítomnost a rozsah tohoto stavu.

Tady jsou běžné kroky v procesu diagnostiky:

Lékařská anamnéza: Lékař se zeptá na vaše symptomy, historii bolesti a jakékoli předchozí zranění nebo onemocnění, které by mohly souviset s bolestí paty.

Fyzické vyšetření: Lékař zkontroluje patní oblast, aby zjistil jakékoli viditelné znaky zánětu, otoku nebo červenání. Může také provést palpační kontrolu, aby identifikoval přesné místo bolesti.

Obrazová vyšetření: Nejčastěji používaným obrazovým vyšetřením pro diagnostiku patní ostruhy jsou rentgenové snímky. Rentgen může ukázat přítomnost kostního výrůstku na patní kosti. V některých případech se mohou použít i jiné zobrazovací techniky, jako jsou ultrazvuk nebo magnetická rezonance (MRI), hlavně pokud existuje podezření na jiné problémy, jako jsou šlachová poranění nebo měkkotkáňovové poškození.

Vyhodnocení chůze a postavení nohou: Lékař může také vyhodnotit vaši chůzi (gait analysis) a postavení nohou, aby určil, zda existují biomechanické problémy přispívající k bolesti.

Diferenciální diagnóza: Jelikož bolest paty může být způsobena více stavy, jako jsou plantární fasciitida, Achillova tendinitida nebo artritida, může lékař potřebovat vyloučit tyto a další příčiny, aby přesně diagnostikoval příčinu bolesti.

Konzervativní léčba:

Konzervativní léčba je často první volbou pro pacienty trpící bolestí paty způsobenou patní ostruhou. Tato léčba zahrnuje následující kroky:

Odpočinek: Důležitým krokem je odpočinek a snížení aktivity, která způsobuje bolest. To může zahrnovat oddech od sportovních aktivit nebo nošení bot s lepší podporou.

Ledování: Aplikace studeného obkladu na postiženou oblast může pomoci zmírnit zánět a bolest.

Cvičení: Fyzioterapeutické cvičení zaměřené na posílení a protažení svalů nohy a chodidla může pomoci udržet správnou mechaniku chůze. Senzorická (smyslová) terapie vlnami vody v ortopedických vložkách Medicovi T40 poskytuje účinné tlumení bolesti v oblasti paty při každém došlápnutí. Tlumení při došlápnutí podnítí tlakové vlny vody ve vložkách Medicovi T40 vykonat správný pohyb paty, svalů a šlach chodidla a také sérii malých vertikálních pohybů. Tyto pohyby posilňují úlevu od bolesti přirozeným působením od paty až ke šlachám a svalům. Zmiňované vertikální pohyby také zvyšují i jejich pružnost. Vyvolaný pohyb současně výrazně zlepšuje prokrvení. Pomocí zvýšené cirkulace krve narůstá přísun energie do oblasti paty a celého chodidla.

Rázová vlna:

Pokud konzervativní léčba nepřináší požadované výsledky, může lékař zvážit léčbu rázovou vlnou. Tento neinvazivní postup využívá rázové vlny k rozbíjení kostního výrůstku a stimulaci hojení. Rázová vlna, známá jako extrakorporální šoková vlnová terapie (ESWT), je běžně používanou metodou pro léčbu různých stavů, jako jsou patní ostruhy, tendinitidy a jiné ortopedické problémy. Avšak jako každý lékařský zákrok může i tato terapie mít nevýhody nebo potenciální rizika:

Bolest během zákroku: Ačkoliv terapie rázovou vlnou je neinvazivní, někteří pacienti mohou během zákroku cítit bolest nebo nepohodlí. Přechodné zhoršení symptomů: Po zákroku může u některých pacientů dočasně dojít ke zhoršení bolesti nebo otoku v léčené oblasti. Nejistota účinnosti: V některých případech nemusí terapie rázovou vlnou poskytnout úlevu od bolesti nebo může účinek přijít jen částečně nebo se zpožděním. Potřeba více sezení: Úplná léčba často vyžaduje několik sezení, což může být časově náročné a finančně nákladné. Omezení po zákroku: Po terapii rázovou vlnou může být pacientovi doporučeno omezit fyzickou aktivitu, což může být nepříjemné pro ty, kteří jsou zvyklí na aktivní životní styl. Nemožnost použití u všech pacientů: terapie rázovou vlnou není vhodná pro některé skupiny pacientů, jako jsou těhotné ženy, lidé s krvácivými poruchami nebo ti, kteří užívají antikoagulační léčbu. Možné vedlejší účinky: Jako u každého lékařského zákroku existuje riziko vedlejších účinků, jako jsou modřiny, otoky, začervenání nebo, v řídkých případech, poškození tkáně. Omezené pojištění: Ne všechny zdravotní pojišťovny pokrývají terapii rázovou vlnou, což může být finančně zatěžující pro pacienty, kteří si musí zákrok hradit sami.

Operace patní ostruhy:

Operace patní ostruhy je chirurgický zákrok, který se provádí v případě, že konzervativní léčba a další neinvazivní metody nevedly k úlevě od bolesti a zánětu spojeného s patní ostruhou. Existují různé chirurgické postupy používané pro odstranění patní ostruhy a o nejvhodnějším postupu rozhodne lékař na základě individuálního stavu pacienta, přičemž operace patní ostruhy je obvykle poslední možností léčby, když konzervativní metody selhaly, neboť s sebou přináší i riziko neúplné úlevy od bolesti. Někdy se bolest může po čase i vrátit.

Léčba patní ostruhy růstovými faktory z krevní plazmy:

Léčba patní ostruhy růstovými faktory z krevní plazmy, známá jako PRP (Platelet-Rich Plasma) terapie, je pokročilá regenerativní medicína, která používá pacientovu vlastní krev ke stimulaci hojení v postižených oblastech. Krev se odebere pacientovi, poté se centrifuguje, aby se od ostatních krevních složek oddělily krevní destičky bohaté na růstové faktory. Tato koncentrovaná PRP se následně injekčně aplikuje do oblasti patní ostruhy, aby se podpořil proces přirozeného hojení a regenerace tkáně. Růstové faktory přítomné v PRP jsou zodpovědné za přilákání imunologických buněk, podporu tvorby nových krevních cév a stimulaci růstu buněk, což může přispět k obnově poškozeného vaziva a zmírnění bolesti. Ačkoliv je tato terapie slibná a může být účinná, je důležité diskutovat s lékařem o potenciálních výhodách a rizicích této léčby, protože vědecké údaje o její účinnosti jsou stále ve stádiu výzkumu a potvrzení dlouhodobých účinků vyžaduje další výzkumy této problematiky.

Ozařování patní ostruhy:

Ozařování patní ostruhy (nebo radioterapie) je léčebná metoda, která se někdy používá k léčbě chronických bolestí způsobených patní ostruhou, zejména v případech, kdy konvenční léčebné metody, jako jsou fyzikální terapie, obuv s dobrou oporou nebo protizánětlivé léky, nepřinesly dostatečnou úlevu. Ozařování patní ostruhy, i když může být účinné při zmírnění bolesti, s sebou nese několik potenciálních rizik a vedlejších účinků. Tyto zahrnují:

Riziko rozvoje malignity: Ačkoliv je riziko považováno za nízké, použití ionizujícího záření vždy přináší určité riziko rozvoje rakoviny. Dlouhodobé účinky na tkáň v místě ozařování jsou předmětem diskusí a výzkumů. Kožní reakce: Na místě ozařování může dojít k určitým kožním reakcím, jako je začervenání, odlupování nebo dokonce vředy, i když tyto vedlejší účinky jsou obvykle mírné a dočasné. Možné zhoršení symptomů: V některých případech může ozařování krátkodobě zhoršit bolest nebo zánět předtím, než se stav zlepší.

Změny v tkáni: Ozařování může způsobit změny v tkáních a strukturách kolem paty, což může mít dlouhodobé účinky, ačkoliv jsou relativně vzácné. Interakce s jinými stavy: Pacienti s určitými zdravotními stavy, jako jsou autoimunitní choroby nebo diabetes, mohou být náchylnější k vedlejším účinkům ozařování. Omezená data o dlouhodobých účincích: Ačkoliv současné studie naznačují, že nízkodávková radioterapie je relativně bezpečná, stále existuje omezené množství dlouhodobých dat o její bezpečnosti a účinnosti. Závěr:

Před zahájením léčby patní ostruhy je nezbytné podrobně se poradit s lékařem.

Cvičení vhodná při léčbě patní ostruhy, videonávod:

Při léčbě patní ostruhy mohou být účinná následující cvičení, která pomáhají posilovat svaly a šlachy nohou, zejména plantární fascii a Achillovu šlachu: